Vedení lidí na dálku vyžaduje spoustu nových dovedností

Současnou situaci v byznysu jsme podle anglického vzoru začali označovat jako „nový normál“. Ten se ale v mnoha aspektech liší od toho, na co jsme po léta zvyklí. Skokově jsme totiž v řadě oborů museli přijmout zcela jiný způsob práce a komunikace, vedení lidí. Co se výrazně změnilo? A jaké nové dovednosti by měli zvládnout ti, kteří lidi řídí, tedy výkonní manažeři?

Karanténa přiměla ze dne na den přijmout zcela nové formy spolupráce a komunikace. V mnoha firmách až obdivuhodně rychle dokázali změnit způsob práce. Po několika týdnech se ale mnohde začalo projevovat, že řídit lidi na dálku, a hlavně udržet je motivované, není vůbec jednoduché.

Když se žádaný benefit stane povinností

„Před karanténou pracovala většina zaměstnanců z domova maximálně jednou týdně. Práce z domova byla ze strany firem často vnímaná jako nadstandardní benefit, který lidi vede k tomu, že jsou méně produktivní a hůře řiditelní. V situaci, kdy zaměstnanci prostě museli zůstat doma, se zjistilo, že mnoho lidí dokáže pracovat produktivně odkudkoli,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

Problém byl ale často v tom, že manažeři tápali, jak řídit lidi na dálku, a především, jak je dlouhodobě motivovat. Pro udržení pracovní morálky je totiž nezbytné, aby lidé měli smysluplné zadání, dělali věci, které jsou opravdu třeba a věděli, že jejich práci někdo ocení.

Při řízení lidí pracujících distančně jsou nejdůležitější plánování a komunikace

Na co tedy dát pozor? Manažer musí mít především přehled o tom, co jednotliví lidé dělali v běžném provozu v kanceláři, a na základě toho vytvořit vhodný virtuální ekvivalent. Obvyklou chybou manažera totiž je, že náplň práce definuje, až když zjišťuje, co je špatně. Je také nezbytné nastavit základní pravidla, která se dodržují – pravidelné porady celého týmu i koordinační jednání nad danými úkoly, povinnost reagovat na maily do určité doby, nutnost oznámit dopředu, pokud bude zaměstnanec v běžné pracovní době off-line.

„Nejtěžší je při absenci osobního kontaktu poskytovat funkční zpětnou vazbu. Je třeba se také více koncentrovat na zadávání úkolů, protože pokud vedoucí formulují náplň práce po mailu, musejí se vyvarovat nejednoznačností, které by se v běžné osobní komunikaci vyjasnily. Na povrch vyplouvají různé manažerské nedostatky jako špatné delegování nebo nedůsledné plánování. Právě to je při práci na dálku nesmírně důležité, protože zaměstnanci potřebují vědět, kam směřují, a zároveň mít určeny jednoznačné termíny pro dokončení jednotlivých úkolů. A s tím souvisí i další věc – důsledná kontrola, jejíž absence může rozvrátit celý tým, pokud by kvůli lajdáctví jedinců docházelo ke znehodnocování činnosti ostatních,“ uvádí konkrétní úskalí řízení týmu na dálku Jan Dvořák, výkonný ředitel Počítačové školy GOPAS, která kromě problematiky IT školí i manažerské dovednosti.

Vedení týmů na dálku není vůbec snadné. Jaké dovednosti by měl zvládat dobrý lídr distribuovaného týmu?

Organizovanost a konzistentnost – efektivní vedení lidí na dálku vyžaduje častou a strukturovanou komunikaci. Je důležité vše plánovat dopředu, u pravidelných akcí držet nejlépe stejný čas. Všichni, kteří jsou do komunikace zapojení, by včas měli dostat potřebné podklady nebo program. V rámci „schůzky” je třeba držet se daného tématu, neodbíhat a dodržovat časový harmonogram.

Schopnost předat srozumitelně informace – lidem v týmu je potřeba dobře objasnit jednotlivé úkoly a procesy, nejen jejich cíle a role. Při zadávání úkolů je dobré zaměřit se na podrobnosti, aby se předešlo nedorozumění. Účelné je před plněním úkolu nechat zaměstnance shrnout vše potřebné, aby manažer zjistil, že vše vysvětlil dostatečně a srozumitelně.

Umění poskytnout zpětnou vazbu – bez osobního setkávání je více než kdy jindy důležité umět poskytnout zpětnou vazbu – a to jednotlivcům i celému kolektivu. Je třeba pečlivě vážit, co probírat v rámci porady a co si nechat na hovor jeden na jednoho. Zdravé je vyžadovat zpětnou vazbu na své manažerské počiny, protože jen tak lze dojít postupnými kroky k nastavení spolupráce tak, aby vyhovovala oběma stranám.

Předvídatelnost – nejen při řízení týmu na dálku je pro podřízené jednodušší spolupracovat se šéfem, který je předvídatelný. Ve virtuálním prostředí příliš nefunguje autoritářský způsob řízení – lidé by měli mít jasně dané mantinely, jednoznačně určené co a jak mají řešit. V konkrétním provedení práce by ale měli mít prostor uplatnit svou vlastní kreativitu, účelné je hodnotit je na základě výsledků.

Empatie – při virtuální komunikaci občas přestáváme vnímat, že jde o skutečné lidi. A ti mají své ambice, potřeby. Při komunikaci na dálku a snaze komunikovat co nejúčelněji může snadno dojít k tomu, že se probírají pouze problémy a chyby. Navíc lidé v izolaci bývají přecitlivělí, takže osobní výtky by se neměly řešit v rámci komunikace s celým týmem. Rovněž je důležité myslet i na pochvalu nebo odlehčení pravidelné pracovní komunikace.