Biskupská mincovna v Kroměříži
Biskupové z Olomouce měli v Českém království zvláštní postavení. Dokládá to i vzácné právo razit si své mince, které jim roku 1608 udělil císař Rudolf II. Veškeré peníze se pak razili v Kroměříži, sídelním městě olomouckých biskupů.
Biskupové z Olomouce měli v Českém království zvláštní postavení. Dokládá to i vzácné právo razit si své mince, které jim roku 1608 udělil císař Rudolf II. Veškeré peníze se pak razili v Kroměříži, sídelním městě olomouckých biskupů.
Dnešní budova kroměřížské mincovny na Sladovnickém předměstí, poslední dochovaná na Moravě, pochází z roku 1665. Dal ji postavit Karel II. Liechtenstein a biskupská mince se zde razila až do roku 1756. Mincovna byla mnohdy panovníkům trnem v oku, zvláště když produkovala větší množství mincí, než císařská mincovna ve Vratislavi. Definitivní konec ražení biskupských mincí učinila Marie Terezie roku 1759, kdy zrušila mincovnu a veškerý inventář přikázala odvézt do císařské mincovny ve Vídni. Když mincovna přestala sloužit svému původnímu účelu, stal se z ní obytný dům. Díky dobré výtvarné úrovni a poctivé řemeslné práci patřily kroměřížské ražby k oceňovaným dobovým platidlům a později ke sběratelsky hledaným numismatickým kouskům.
Dnes budova připomíná zašlou slávu biskupské ražby v podobě muzea. Můžete tu zhlédnout sbírky mincí a medailí, grafiky, heraldiky a dalších pomocných historických věd. Od otevření v roce 1998 umožňuje pohled nejen na historii mincování, ale také na numismatické unikáty zámecké sbírky, která patří k nejvýznamnějším kolekcím církevních ražeb na světě. V budově také uvidíte nástroje a stroje, které se při výrobě mincí a medailí používaly.
